děsivý sen konzumenta
Včera uplynul už rok, kdy jsem přelezl pomyslný plot. Opustil přitom království konzumu a stal se nezaměstnaným. Vědět o přicházející krizi, možná bych s tou výpovědí zaváhal a leccos ještě spolkl. Ta díra v domácím rozpočtu je citelná a nabídek práce stále méně.
Ale každá mince má dvě strany. A já jsem po dlouhých sedmi letech mohl poslouchat vánoční koledy aniž bych dostával tik. A taky jsem nemusel celé dny dělat práci, o které jsem věděl, že ji nikdo nebude číst a je tu jen proto, aby ji někdo mohl založit do šanonu a po vymezeném čase skartovat. A dalších stokrát nic, co měly pouze zdůvodnit pracovní místa některých nadřízených.
Nemusím si hlídat záda. Obrazně i doslovně. Moji citlivost na průvan, dokázali někteří kolegové umně využívat ke svému prospěchu.
Ne, neslavím. Není co. Ale ani nelituji. Možná bych měl po tom roce o trochu více peněz, ale i o dost blíže k infarktu. Věřím, že ještě nejsem odepsaný a práci najdu. Práci, která bude smysluplná a užitečná. Protože jsem moc líný na to, abych něco dělal jen naoko.
Františku zajímavé zamyšlení. Můj názor je, že spoustu lidí se žene za penězi, nemají čas na děti rodinu, přátele, koníčky. Než příjde důchod zchvátí je infarkt, či mtrtvice. V tom lepším případě zjistí, že jim to rychle uteklo a na koníčky které mohli dělat když byli mladší, jim nezbývají síly. Bez pěněz to sice nejde, ale asi je to o tom, nají ten tu správnou rovnováhu a zvolit jinak priority. Libor Nedvídek
OdpovědětVymazatJak jsem psal. Každá mince má dvě strany. Děkuji :)
OdpovědětVymazatnejdřív chtěl jsem napsat cosi o tom, že roste nám za okny také, již skoro postavený jest, ale bude čekat ještě skoro půl roku na otevření v plánu...
OdpovědětVymazatpak jsem vzpoměl na nedávno propuštěnou spolupracovnici, jak bojovala o umístění do tohoto molochu a nakonec si radši za pár peněz nakoupila korálky,drátky a kůžičky a za drobný peníz zdobí výstřihy a uši nejen kamarádek - baví ji to, něco málo k mincím státem daným si přilepší...a je v pohodě...
nakonec trochu zamrazilo-je to (u nás) již třetí tábor konzumu na hlavní křižovatce a tak souboj jistě bude nelítostný a zřejmě nám tu nakonec zůstane jedno zbořeniště chrámu dnešní doby...
ahoj
děkuji Jirko...
OdpovědětVymazatNezávidím Ti (a že sem jinak závistivec k pohledání). Tam u Vás to asi s pracovní příležitostí nebude slavné. Já jsem si tuhle věc pro sebe vyřešil už před lety. Jedu na svý triko. Příjmy sice na prd, ale jsou. Jen to má tu výhodu, že mne můj šéf má tak rád, že mne nikdy nevyhodí. A já svého šéfa přímo zbožňuji. Vždycky, když ho ráno vidím v zrcadle, můj vztah k němu pookřeje.
OdpovědětVymazatTen šéf ze zrcadla by Ti nějak nepomoh?
Jirka Č.
Š többet adtál, mint máš biztošítottak.
OdpovědětVymazat/A dal jsi víc, než jíní zabezpečení.
Dík a všechno líp! - Kösz s jobbakat!