Držím v ruce omšelý a pomačkaný plakátek, který už musel projít mnoha dychtivýma rukama. Tvář, která se z něj dívá, má rádoby přátelský úsměv, slibující netušené a nepoznané. Spodní, textová část už chybí. Zřejmě ji někdo odtrhl, aby se mohl opájet slovy a přísliby v nich obsaženými.
Ale já ty slova a věty stejně znám. Ten plakát jsem držel v ruce už kdysi, jako mladík plný ideálů. Dodnes slyším ten zvuk slov, jak jsem si je pročítal polohlasem stále dokola. Slibovaly mnoho a chtěly tak málo.
Odevzdat hlas. Svěřit svůj život do jejich rukou. Věřit a nezapochybovat. Poslouchat a neklást otázky, aby měli klid na svou práci.
Na ohmataném papíru je poznat, že po mně se nechalo zlákat ještě mnoho dalších naivních a nezkušených, co podlehli vábivému hlasu krysí smečky. Posloužili a pak byli odmrštěni a zapomenuti.
Dnes už jsem jiný, o mnoho draze vykoupených zkušeností starší. Trhám tem cár papíru na stále menší kousky a pak beru do ruky ohmatanou píšťalu.
Ještě nehraju.
Ještě ne.
Počkám, až se krysy přiblíží s tou svou falešnou písní a teprve pak začnu hrát. K řece je to kus cesty a krys mnoho.
...nedá mi to, abych sem neotiskl svůj komentář k této Tvé fotografii na PS.EU (když už jsem na něj vyložil tolik svého intelektuálního úsilí ;-)
OdpovědětVymazatZde je (cituji sám sebe):
„Tak jsem si přečetl Tvého Krysaře... já tomu sice rozumím (bo jsem už taky lecos prožil), ale když Ty kladeš svými obrázky a texty (nejen nám, co toho hodně pamatujeme) jen samé znepokojivé otázky, otázky, na které se těžko odpovídá i třeba jen sobě samému...natož veřejně... Samé otázky, otázky, otázky... a žádná „srozumitelná“ odpověď! ... A to v době, kdy i na sebesložitější otázky má naše politická (ba i intelektuální) elita krásné a průzračně jednoduché odpovědi... Jenže, jak už řekl nějaký klasik... Je známo, že pro každý složitý technický problém existuje mnoho jednoduchých řešení - bohužel však v drtivé většině, chybných řešení... Nu a to samé platí o Tvých složitých otázkách... Proto snad je v této „fotografické hospodě“ tak málo těch, co si sice přečtou Tvé znepokojivé otázky, ale nehledají ani ty jednoduché odpovědi... natož složité... Ale to přece nevadí! ... i kdybys přinutil jednoho jediného galerníka k zamyšlení (což se v tomto konkrétním případě jistě stalo) splnilo Tvoje fotografické zamyšlení svůj účel! Tak, prosím, pokračuj a vytrvej! “ Tvůj internetový přítel S.K.A.
Díky Stando, psali jsme synchronně...ty zde a já tam...na PS.EU :)
OdpovědětVymazat