pondělí 2. února 2009

Darina Fábryová zvaná Darka F


detail-simplicita

Poprvé jsem s Darky všiml hned po mém příchodu na Photoexract.com někdy na jaře 2006. Zaujaly mě její fotografie z prostředí sportovního slalomu na divoké vodě. Asi i proto, že se tenkrát jiný můj známý věnoval tomuto tématu na dost vysoké úrovni.
Pak jsem sledoval její snímky ze slovenských hor či rostlin, které kolem sebe viděla. Technicky zdařilé, ve své většině pěkné informativní fotografie, které ukazovaly to, kde Darka byla a co se jí líbilo.
...a víkend sa končí

Po nějakém čase jsem na jejich snímcích začal potkávat i lidi. Ano, samozřejmě - slalomáři jsou také lidé, ale tam šlo přece jen o něco jiného - o děj či akci, kdežto u nových snímků jde o člověka. Byl v tom posun od popisu k interpretaci. Už to přestávalo být pouhé sdělení - takto vypadal ten pán, kterého jsem potkala. Stále více nepopisovala, ale sdělovala svou vizi reality.




keď stromy placu

A tak Darina dokáže jak popsat krásy kraje, který má ráda, tak zprostředkovat i lidem, kteří jej neznají, něco z jeho podstaty. Té podstaty, která méně pozornému divákovi tak lehce unikne...


Auschwitz--spomienky plné bolesti...


Pro mě jedna z nejsilnějších Darininých fotografií.
Na mnoha fotoserverech je inflace snímků, které - snad nevědomky - napodobují a často i kopírují, známý cyklus fotografií z Osvětimi od Pavla Diase.
Je mi jasné, že návštěva tohoto zlověstného místa musí na každého zapůsobit velice silnými emocemi. Bohužel na amatérských fotografiích, které jsem viděl, se to projevuje až šablonovitě. Většinou napodobují to, co už viděli jinde. Kloužou tím po povrchu a nemají snahu či dokonce schopnost vyjádření vlastního prožitku.

Darčina fotografie na toto téma se vyhnula plotům, izolátorům vysokého napětí i ostnatým drátům a ostatním berličkám. Pochopila, že tohle jsou jen vnější znaky zrůdností, kterých se umí dopustit tvor zvaný člověk.
Darka nám na svém snímku ukázala bolest přeživšího. Bolest, kterou asi čas do jisté míry utlumí, aleje tak veliká, že ji já ani při nejlepší vůli nedokážu vnímat naplno. Bolest z bezmocnost proti zlu v té nejsurovější podobě... To vše, jako odlesk vzpomínky v té zachycené tváři vidím.
Tuto fotografii vnímám jako velice silnou protože má náboj a nese veliký příběh.


volanie dialok

Darčina galerie na PEx má v tuto chvíli 838 snímků. I kvůli tomuto medailonku se jimi dost důkladně probírám a tak nelze nevidět ten nenápadný posun v její tvorbě. Žádné revoluční skoky, kde jde říci: "A od teď…!". Spíše pomalá evoluce plná pokusů, odboček i malých slepých uliček. Ale evoluce která s jistotou vede k vyšší kvalitě. A Darina Fábryová před třemi lety sice uměla fotografovat, ale dnes je ve své tvorbě trochu jinde a podle mého názoru o pěkný kousek výš.





Když jsem vkládal do tohoto blogu řádky umístěné výše, netušil jsem ještě, že Darce dnes udělá místo i Josef Jeřábků ve svých Srdečních záležitostech na PEx. To co v nich Darka píše jsem ještě nevěděl, vycházel jsem pouze z vlivu, které na mě měly jejíé fotografie. Takže se mi okamžitě nabídla jakási konfrontace. Domnívám se, že jsem obstál se ctí. Ostatně můžete to posoudit sami.

2 komentáře:

  1. Františku zdravím Ťa z Liptova. Chcem sa poďakovať za pozvanie do Tvojho fotoblogu a za vytvorenie medailonika. Nuž pekne si opísal ten môj fotovývoj...a aj vďaka Tvojím inšpirujúcim slovám a fotografiám, niekedy sarkastickému humoru, ktorý mi je blízky... snažím sa robiť fotografiu,ktorá nebude len bezduchým cvakaním...rada čítam Tvoje zmysluplné príspevky a teším sa na ďalšie múdre slová...Darka

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Darko,
    máš inspirující fotografie, jen já musím stále déle čekat než mi "naskočí" myšlenky, které jsou zapsat do písmenek...:-)

    OdpovědětVymazat