O světle v nás...
11:50 - Třicátý den mé hospitalizace pomalu vrcholí. Je to dlouhé a navíc se moje rodina mezi tím přestěhovala do nového bydlení. Vzhledem k délce mého pobytu v nemocnici, znám nový domov jen z mapy na internetu a vyprávění ženy. Takže se budu vracet do neznáma...ty stěny, kde jsem bydlel skoro dvacet let už patří někomu jinému.
Aby toho snad nebylo málo - v úterý je vernisáž naší výstavy a mnoho práce je nutné ještě udělat, aby vše klaplo ke spokojenosti mé i ostatních. Zatím na tom pracovali všichni, krom mně. Je čas se zapojit.
Netrpělivě čekám na primářskou vizitu, protože mi má dát volný lístek do domácí péče. Pokojem se prokmitla sestřička s čajem a prohodila něco o tom, že se dneska načekáme. Takže čekám dál...
12:05 - donesli nám oběd. To znamená, že vizita neběží...minimálně než se lidé nají. To bude dlouhý den.
12:22 - Personal pomalu stahuje nádobí od oběda. Jenže to nic neznamená. Poslední velká vizita byla až pozdě odpoledne. A nevím, jak dlouho po ní mě vypustí.
13:18 - Po velké vizitě - jdu domů. Už pro mně nemůžou nic více udělat. Alespoň zatím. Administrativa zabere ještě několik hodin. Lojzce jsem řekl aby přijela po čtvrté hodině.
13:36 - Převlékl jsem se, udělal si kafe a zapnul si poslední inhalaci. Než se vyřídí papíry, bude to ještě chvíli trvat.
17:04 - už sedím v autě a jedeme domů....konečně.
17:55 - Už jsem v České Lípě...zatím jen na kraji, Lojzka nakupuje večeři. Zítra bude nabitý den.
18:51 - Konečně doma u svého počítače...
Šťastnou cestu domů, Františku...
OdpovědětVymazatFis
Děkuji, snad se dočkám. Zítra bychom se měli vidět i my dva :)
OdpovědětVymazat...ano, ano - slyšela jsem o tom...
OdpovědětVymazatUvidíme...až se uvidíme
Fis