Petra bych ani nemusel znát osobně abych věděl, že se s ním dá krásně mlčet o čemkoliv. A sdílet s někým mlčení o něčem je vyšší formou hovoru. Neb slova někdy už nestačí k souznění.
To vůbec neznamená, že by Petr byl nerudný nemluva. Váží slova na stejných lékárnických vahách jako když tvoří své fotografie. I zde pod nenápadnou až banálně šedou slupkou nacházím velice barvitý svět.
Jihočech Petr Lett je nenápadný a velice plachý člověk. Když si vás pustí blíž, zjistíte že z něj vyzařuje klid a laskavost a já tyto vlastnosti vidím i v jeho fotografiích.
Tady si dovolím citovat verše Jana Skácela:
Za žádnou pravdu na světě.
Ale jestli chceš,
za malý pětník ticha.
Je chvíle, která půlí krajinu.
Pokorný okamžik,
kdy někdo za nás dýchá.
Ano, ticho je to co spojuje většinu Petrových fotografií, které znám. Ticho, které dokáže být tou nejkrásnější melodií, když přijde ta pravá chvíle.
Teď už nezbývá než přestat rušit zbytečnými slovy. Petrovy obrazy je nepotřebují...
Žádné komentáře:
Okomentovat