Jsou dvě cesty jak v něčem vyčnívat nad jiné. Ta první chce kousek talentu (bez něj to nejde), trošek štěstí, hodně píle a dost času věnovaného tomu co dělám. Ta druhá cesta je o dost jednodušší, a jak tak koukám kolem sebe - s oblibou provozovaná. Stačí se obklopit co nejvíce lidmi, kteří mě nemůžou přerůst a pomocí nich co nejdál zahnat ty, na které sám nedosáhnu. A tak můžu stát jako solitér vyčnívající nad stepí - od obzoru k obzoru. Chce jen trochu lhaní sám sobě a namluvit si, že jde vlastně o ty malé, bezbranné, které utlačují v rozletu ti, co snad umí více. A pak je každá zbraň dobrá. Demagogie hodná vnuků Machiavelliho. Těm lidem, co jsem o nich psal, že se chovají jako ty tři opičky co nevidí, neslyší a nemluví, se najednou jakoby smysly vrátily. Bohužel je to mnohdy tak, jak jsem předpokládal. Dokud se poštuchovali ti, co vyčnívali oběma směry tak byli tiše.
Tak ostrá slova jako dnes, kdy se má zamezit největším excesům na jedné i druhé straně. Tak velký strach z kolektivní moci lidí, co se stejně obvykle neshodnou ani na tom jestli den či noc, takže se budou hlídat jako ostříži. Tolik hluku, aby bylo zachováno status quo, kdy tu byli ti zlí a ti hodní, co nedráždili nikoho ničím.
Nerad lžu sám sobě a taky jsem nerad obelháván lidmi, co skrývají svůj šat pod rouchem beránčím. Jak bude vypadat tenhle server – kde bude nastavena ona laťka, nezáleží ani na vůli admina, ani moderátorů - ať je jimi kdo chce. Dokonce i ti profesionální prudiči jej neovlivní zase tak moc, jak by si sami přáli. Ale dokud budou lidé lhát sami sobě a skrývat své pravé cíle - to že tu nechtějí lepší fotografie, než si myslí, že dělají (a asi budou dělat) oni - tak tu klid nebude. Anebo bude ten, který vidíme na těch kdysi tak známých místech, co jsou z nich už jen města duchů.
Jsem si vědom, že jsou věci i lidé, ke kterým asi nedosáhnu i když se budu velice snažit. Ale to neznamená, že někomu začnu vyčítat povyšování se a hledat oporu ke snižování latěk ber kde ber, jen abych měl jistotu, že ji lehce překonám. Spíše mě to bude motivovat k ještě většímu úsilí vyrůst co nejvýš. Protože problém není v nastavení laťce, ale v člověku, který ji chce buď přeskočit - nebo se mu stačí plazit.
“Stačí se obklopit co nejvíce lidmi, kteří mě nemůžou přerůst a pomocí nich co nejdál zahnat ty, na které ……….. A tak můžu stát jako solitér vyčnívající nad stepí - od obzoru k obzoru. Chce jen trochu lhaní sám sobě a namluvit si, že jde vlastně o ty malé, bezbranné, které utlačují v rozletu ti, co snad ……………...”
OdpovědětVymazatNekolik problemu, prvni, tahle fraze plati (kdyz vymnenis par slov) na obe strany, a obe se stim ohaneji. Ale nejdulezitesi problem je , ze odchazi zatim jen ti dobri lide.
Zmena pravidel ani neni, myslim tak podstatna, prislo to ale pravdepodobne v nevhodnou dobu . Nejde ani o to, jestli zmena je spravna nebo ne,ale v tehle dobe znechutila hodne lidi. I dobrych.
. Myslim ze ani lidem nevadi tak zmena “pravidel”, jak neprijemne situace, ktere nastaly, a hlavne pristupem urcitych jedincu. Plno lidi to vidi velice negativne, a je jim to neprijemne, se dostavat do urcitych situaci. Proto odchazeji. Taky , tem starsim to neco pripomnelo. Jestli se to da srovnavat, nebo ne, to neni podstatny. Vysledek je dulezity. Zatim je negativni pro vsechny.
Sto lidí, sto názorů. Každý věří té své pravdě. Čtu všechny diskuze. Problém vidím v nepochopení. Mnoho účastníků čte a nevnímá nebo nečte pozorně příspěvky druhých. Také rychleji jednají než domyslí. Často se nechají unést zbytečně. Je to jako v dnešní zrychlené době. Nechápu odchody zkušených. Kdyby nereagovali, útočníky by to za chvíli přestalo bavit. Jestli mne někdo veřejně uráží? Je to jeho vizitka, ne moje. Myslím, že zatěžovat se podobnými úvahami je zbytečné. Hlavně zdraví a kapku štěstí, Františku!
OdpovědětVymazatMajda
Majdo, snažím se na některé lidi nereagovat. Ale jsou neúnavní. Nikdy jsem nepomyslel, že budu nucen blokovat někomu přístup. Tady i jinde. A včera jsem to udělal poprvé, dnes podruhé.
OdpovědětVymazatMám známého se kterým jsem kdysi jezdil na vandry. Pamatuji si jednu jeho oblíbenou větu: "Dnešek nestojí za nic, ještě jsem nikoho nenasral."
Prostě jsou lidé, kteří musí mít nepřítele, jinak jejich život ztrácí cenu. Připadají si zbyteční. vyhodí je z jednoho místa (nebo jim dají BAN), okamžitě jdou šířit své přerostlé já jinam.
Když tě za nohu snaží chytit podvraťák, také jí určitě instinktivně trhneš. A on na to obvykle reaguje hrozivým nářkem: "Koukejte jak je mi je tím surovcem ubližováno!"
Takže co dělat? Vláčet ho na nohavici a doufat, že ho to třeba přejde? Třeba ano. Spíše k té nohavici přibere ještě lýtkový sval. A na to jaksi nemám náturu... :)
Jsou lidé, se kterými se neshodnu na některých záležitostech. To mi nebrání najít si takové téma hovoru, kde se shodneme. Ale musí to chtít i ten druhý. A mám takových mezi svými známými dost. Bohužel znám i lidi, co hledají jen to co nás rozděluje a kamkoliv se hnu, najdou si mě, aby mi to dali najevo. Paralela o něčem nalepeném na košili je tu velice výstižná.
Čili - snažím se je ignorovat. Ale jako by je to tím více dráždilo. Zatím je držím na té nohavici, ale až mě kousnou do lýtka - nevím ještě jak zareaguji.
Měj se fajn a nápodobně... :)
Fr.
Někdy mě vážně docela děsí představa, že se situace vyřeší sama, že vize jaksi samovolně převaží nad destrukcí, že halajové pochopí, že fibírové nepochopí a odejdou, že napřiklad dnes se nebude stydět paní Jarka a po mnoha avizovaných odchodech z PE a vyhrožování žalobami znovu sype písmenka bez hlavy a paty.
OdpovědětVymazatDěsí mě představa, že zaklínadlo svobody slova a volného přístupu všem je považovano za jakousi dojnou krávu kterou nelze nijak kultivovat, pouze snášet či ustupovat jejímu falešnému překladu různých dresslerů kteří tak bijí na poplach za situace kdy jejich dlouhodobá brázda na PE je tak zřetelná
Františku tímto díky, že ti to vůbec není lhostejné
Díky...nic není třeba dodat... :)
OdpovědětVymazatTo je svět, v kterém žijeme, různé kultury, různé národnosti, barvy, a různé vrstvi lidi. Jedni mají víc skol, nekteri min. Nekteri víc a je to jedno….
OdpovědětVymazatDřív , před internetem, jsi se pohyboval a stýkal s okruhem lidi, který jsi si vlastně vybral sám, a nedostával jsi se do disagreement. Nyní se pohybuješ ve společnosti, kterous sis nevybral. Jeden odejde, 10 jich přijde. Proto je to situace, která se nedá vyřešit, nebo „vyhrát“.
Jednou jsem se zeptal, nějakého faráře, proč Bůh stvořil špatné a dobré lidi. Odpověď byla, protože když by byli všichni stejný, stejného názoru, nemněl by ses s kým bavit (hádat) o ničem, a ani bys nemohl ocenit ty dobré.
Já žiju ve společnost multiple origins lidi, národností a barev. Někdy mne připadá (často) ze existuje určitá paralela mezi situaci na server, na internetu, speciálně v bývalých komunistických zemích a dilema tady mezi racially diverse lidi. Myslím vztahy mezi býlími a černými. Možná, v případě CS je to součást přechodu s jedné diktatury do druhé, možná víc svobody než mohou utáhnout, kdo ví.
Lide mají v uvnitř nějak vice zloby, jedovatosti, závisti než kdykoliv jinde na světě. Je to všude na světě, ale ne v takové míře, jakou zazívám na internet. Doufejme, že je to menšina.
Je na to odborný vyraz, který si nemohu vzpomenout. Jsou to lide, kteří mimo jiné lžou a sami tomu věří.
A jsou vztahovační, asi málo konfidence. Někdy napíšu něco velice všeobecně, a lide, kterých se vlastně zastávám, se urazí, a pustí se do mne , dají se i dohromady s vlastním protivníkem.
Když zachováš klid, tak je to zábava.
Výsledek je, že když žiješ a stykas se z velice širokými vrstvy lidi, musíš používat vice diplomacie, aby ses mohl vůbec spojit.
Nevím ale , jestli budoucnost je lepší, nebo horší, jestli se lide navzájem vyhubí, budou-li řešit rozpory mezi sebou bitvami a války.
Drive tady, kde žiju, když tě někdo, myslim černý, otravovat, atakoval, tak jsi ho zastřelil, a byl pokoj. Mněli respekt,báli se, a už se to neopakovalo. Nyní nemuzes zastřelit ani psa, ratlíka, co tě kousne do nohy.
A situace není lepší, ale horší.
Sorry za moje placaniny, nekdy si pripadam ze otravuju.
Rudy neotravuješ, ale ruku na srdce - kolikrát už od tebe slyšel tvé bipolární dělení světa? Jakoby někde mezi Islandem a Grónskem procházela hranice a vše co je v lidech špatného bylo jen na východ od ní, s tím, že centrum té říše zla je na území bývalého československa. Kdežto na západ od této hranice hrají andělské chóry a lidé mají svatozáře.
OdpovědětVymazatA já se pomalu cítím jako pravověrný křesťan, či žid s jejich pocitem dědičného hříchu. Ať budu dělat cokoliv, jsem přece z České kotliny a nemůžu být čistý, neb každý, kdo tu žije atd.
Na jednu stranu chceš, abychom vystupovali proti zlu v lidech a když to někdo udělá, tak říkáš - podívejte na ty divochy, to by se v civilizované zemi stát nemohlo. V tvá civilizovaná země prošla bouřlivým vývojem a má svou historii. Než byla menšina donucena chovat se civilizovaně, tak jak to chápeme dnes, musela půda tvého nového domova vypít mnoho krve. A to nemluvím jen o těch, kterým Američané říkali (a mnozí dodnes říkají, byť je to veřejně nepřípustné) barevní. Pokud vím, tak ani Irové, Židé, Italové (a to beru Tkz. "bílou rasu") to neměli vždy nejlehčí.
Nejsem vztahovačný a nemyslím si, že jsi vůl. Ale život mě naučil, že každá mince má dvě strany. A taky, že odmítám nést vinu, za to, že jsi musel tuto zemi opustit.
Žádného podvraťáka jsem nikdy nezastřelil. Ale na nohavici si ho taky nenechám. To totiž není dialog.
Měj se fajn a nech hlavu vychladnout, než budeš reagovat, já to taky udělal... :)
Frantisku, moje hlava je chladna, a diskuse o nasich zivotnich zkusenostech, mne nemuze rozcilit. Posloucham ze zvedavosti zkusenosti druhych, ktere nabyli jinymi zivotnimi udalostmi nez ja, a snazim se ucit. Sorry, jestli te me pripominky nejak urazily. Nemel jsem to v umyslu. Pisi jen vseobecne.
OdpovědětVymazatZe se opakuji, je mozna proto, ze ve vetsine svojich publikaci resis stejny problem – otazky mezi lidskych vztahu. Aspon tak mne to oslovuje.
Muj odchod s ceskoslovenska byl pravdepodobne to nejlepsi co mne mohlo kdy v zivote potkat, takze kdybych ti daval v tom vinu, tak bys dostal ode mne dekovny dopis, ktery jsem rozeslal vsem , co se na tom podileli.
Hranice bych nekladl kolem Gronska, ale nechal by je tam kde jsou, okolo Ceske republiky. To ze je neco spatneho mezi lidma a jejich vztahy jsem si neuvedomoval, dokud jsem neopustil tuhle hranici. Nikdy jsem nepoznal nic lepsiho, tak jsem nemohl srovnavat. Asi po roku pobyto v Italii mne zacalo byt hodne veci divne, zvlaste kdyz jsem srovnaval ruzne skupiny emigrantu, a Italske obcany okolo nas .Ale to jsou vztahy mezi lidmi ktere jsou ovlivnene lidskou (ceskou) naturou. Tim padem: Problem na Serveru? Neresitelny . Jednoho vyhodis deset prijde.A tohle je lokalni situace, to ohranicuju hranicema.Tyhle problem nenajdes jinde v takove mire.
Celosvetove vztahy jsou neco jineho. Problemy mezi lidmi take, ale ne toho stejneho razu.
“Na jednu stranu chceš, abychom vystupovali proti zlu v lidech a když to někdo udělá, tak říkáš - podívejte na ty divochy, to by se v civilizované zemi stát nemohlo.” Nic takoveho jsem nemnel na mysli, filosofuju, co je spravne udelat. To nebo ono. Napsal jsem :
Drive tady, kde žiju, když tě někdo, myslim černý, otravovat, atakoval, tak jsi ho zastřelil, a byl pokoj. Mněli respekt,báli se, a už se to neopakovalo. Nyní nemuzes zastřelit ani psa, ratlíka, co tě kousne do nohy.A situace není lepší, ale horší.”
To znamena, ze lide, kdyz maji starch z neceho, tak se snad chovaji lepe? Je lepsi sveho protivnika zastrelit, dat ho do koncentraku jak Hitler nebo Stalin? A nebo “preskolit” jak komunisti delaly. Co delat s muslimskymi teroristy, nechat je byt, at si vyhazuji vsechno do povetri?
Jsou to jen otazky, a ne odpovedi. Ja odpoved neznam, a priklanim se spis k tvrdosti nez k shovyvavosti. Zlodejovi useknou ruku, kdyz prijde zlodej do tveho domu – zastrelit. Ne doslova ale neco jak v tom konceptu.
Dalsi zajimavi poznatek: cim vic se pohybuju na PE a na tvem blogu, tak tim vic ceskych slov se mne vybavuje, nechodim se ptat sve zeny , jak se to rekne cesky. Moje cestina se mne vraci velice rychle, ale moje anglictina se ztraci. Zacinam mluvit na lidi cesky, a nemuzu si vzpomenout na anglicke slovo ted, napada mne ceske prvni.
OdpovědětVymazatMuj moze asi nemuze zvladnout obe reci najednou. Rovnopravne. Jedna musi byt #1.
Františku, s tím napětím, co nepolevilo ( a ani už nepoleví ) zřejmě nic nenaděláme. Je to jako s nově otevřenou restaurací. Z počátku samá chvála, nádherné prostředí, výborná obsluha, vynikající nabídka, levné ceny .... a za 2-3 roky pouze začouzená putyka nechvalné úrovně s návštěvníky pochybné pověsti ....
OdpovědětVymazatAhoj
Jirka Řehák
Jirko, ty toho moc nenakecas, ale kdyz neco reknes, tak to sedi!!!! Nadherne prirovnani, presne se hodi na situaci. Dlouho jsem o tom premyslel, jak takovovou restauraci zmenit, a jak k tomu dojde.
OdpovědětVymazatJedine jak muzes vyresit situsci v restauraci, (zeptal jsem se taky nejakych majitelu restauraci) na nejakou dobu zavrit, zmenit interier, a otevrit znovu s napisem pod "novym vedenim". To nekdy, ne porad funguje. :)))