Tulák po hvězdách František Vrba

Dnes uvádím výběr fotografií člověka, o kterém toho vím velmi málo. Až na jednu věc a tou jsem si jistý. František Vrba je člověk s nádhernou a úžasnou imaginací.

Tulák po hvězdách

Udivuje mě, nakolik se Franta umí ponořit do tématu a jak dokáže vnímavému divákovi zprostředkovat svou interpretaci bez zbytečných popisností.

Ráno jsi vypila kávu...

Není to tak dávno, co mi František psal interní poštou na jednom fotoserveru. Byl kýmsi osočen, že je mým plagiátorem.
K smíchu. Jdeme podobným směrem, po rovnoběžných cestách fantazie. A já mu tu jeho občas zdravě závidím.

Na Helmův žleb

Občas se objevuje názor, že fotografie musí hovořit sama za sebe. Beze slov, bez názvu… K tomuto názoru jsem se vyjadřoval v medailonku Josefa Jeřábka, nebudu tedy opět opakovat již řečené, jen podotýkám, že u Františkových fotografií platí ono pravidlo o podpoře obrazu textem v plné míře.

dlouhé noci Randalla Mc Mufrphyho

Na závěr tohoto malého medailonku si dovolím citovat mého oblíbeného moudrého klauna, pana Wericha: „Lidé s fantazií nejsou nebezpeční. Nebezpeční jsou jenom ti, kterým fantazie chybí, takoví, co jdou jako kůň s klapkami na očích, kteří si neumí představit, že může být ještě něco jiného, než oni si myslí, že by mělo být.“

Básníci samoty