Není čas se zastavit, zaměřit pozornost, počkat až za vjemem přijde i myšlenka. Rychle sklouznout po povrchu k další informaci. Dál…rychleji…víc…větších a BAREVNĚJŠÍCH vjemů...
A zatím pod nenápadným povrchem může klíčit NĚCO…
Nový život, který posune lidstvo o skok dál anebo myšlenka tak černá, že svět, jak jej známe, uvrhne do temnoty. Ale pravděpodobně to bude cokoliv mezi tím…
Jenže klíčit to jistě nenajdeme na povrchu lesklých obálek s palcovými titulky. K jeho zachycení je nutné se zastavit a zkusit se podívat pod povrch, či mezi řádky.
A taky mít kousek štěstí a dávku empatie.
Jistou formou pohledu pod povrch tzv. reality (ono to tak přece vypadá!) je pohled dítěte. Pohled , který není ještě zatížený konvencemi . Jen dítě dokáže objevit bubáky pod svou postýlkou, či palubu kosmického korábu na větvi rozsochatého stromu, na který zrovna vylezlo.
Dokáže snad dospělý jedinec hledat tajnou chodbu ve stěnách panelákového bytu?
Podobný způsob pohledu pod povrch věcí a dějů používají někteří umělci. Obvykle to bývají ti, kteří často slýchávají otázky jako: "Co to je?" nebo "Co to má být?" či "Tohle myslíte vážně?"
Prostě řečí prosťáčků - mazalové.
Prosťáček bere povrch jako standard a vše co jde za něj odmítá. Ze zásady. Nač se namáhat, nač hledat, když vše může být instantně předžvýkáno do několika prostých a jasných pravd s velkým P.
Je to téma na dlouhý a zevrubný rozbor sahající až do hloubky lidského EGA. Ale na to nemám čas. Valí se na mě další a další informace...
tak barevné...
a veliké....
a...
Asi bych se dnes neodvažoval nazývat někoho, kdo není schopen chápat určitý druh umění nebo informace, prosťáčkem. I když ve dvaceti jsem to taky dělal.
OdpovědětVymazatStandard se píše s D na konci ...
Chybu ve slově jsem opravil - děkuji za upozornění.
OdpovědětVymazatPro lidi, kteří se domnívají, že svůj vývoj a vzdělání dovršili ukončením školní docházky, a že vše další jsou jen hloupé novoty, které by se měly zakázat mám výraz prosťáček. Myslím, že to říkám ještě velice mírně a mile.
Nejde mi o schopnost chápat, ale o neochotu přijmout možnost, že jiní to chápat můžou. A takových sebestředných lidí je mnoho.
Dvacet mi bylo už dávno před internetem. Takže je v tom i nějaká životní zkušenost...
Já měl na mysli třeba to, že dneska si třeba více vážím ženský, která sama vychovává děti, bere někde mizernej plat, večer se svalí úplně vyřízená do postele a v tomto stereotypu asi prožije zbytek života ...
OdpovědětVymazatNikdy neviděla žádnej film od Tarkovského a i kdyby, tak by po prvních pěti minutách odešla z kina, protože její život je prostě někde jinde.
Čili je mi sympatičtější než dvacetiletej kluk (já ;), kterej ty filmy od Tarkovského viděl (v mém případě před dvaceti lety) všechny. Protože si prostě žil v relativní pohodě a na umění a jiné vzdělávání měl čas a podmínky. Na rozdíl od ní, která v sobě třeba nějaké skryté dispozice neměla možnot objevit ...
Jinak tvé fotky se mi moc líbí.
Zdravím
Petr
Františku...ano...hezky napsáno. K tomu textu se dá vracet.../k fotce taky/
OdpovědětVymazatA jestli mohu k Petrovi - pár slov - budu reagovat na tu druhou reakci.
Já to, co píšeš, vůbec nepochopila - připadá mi to jako míchání jablek s hruškami. Nechápu, co to má s čím společného - každý si žijeme své životy se svými starostmi a radostmi a s vnímáním světa to zas tak nesouvisí.
Tady přece nejde o vzdělání jako takové - jde o samovzdělávání po celý život –něco, co ho žádná škola nenaučí, nemusí to dokonce stát ani tolik času a sil /ani peněz/. Někdy stačí z třeba jen z Novy přepnout na ČT2 - když to řeknu polopatě... :-)
Jde o to - vnímat a pochopit, jak /a možná i proč/stejnou věc druzí vnímají a chápou jinak...Empatie se tomu říká...
Fis
Nikdy jsem (nedo)četl Kafku či Hegela. K vážné muzice jsem získal vztah až na prahu čtyřicítky a současnou vážnou hudbu pořád nejsem schopen akceptovat. Mnohé z toho co vidím jako absolventské práce mladých fotografů, mě míjí tak moc, že se mi až příčí na to koukat. Ale někde v koutku duše mám takovou nesmělou myšlenku…
OdpovědětVymazatže třeba…
jednou…
tomu všemu přijdu na kloub a chuť. Protože to beru jako mou osobní nedostatečnost…
Ono tak trochu jde i o to, jestli budeme hledat v každé situaci něco dobrého a krásného nebo nám budou stačit ty příslovečné Buřty, pivo a nenávist z hospody páté cenové skupiny. Ono je to totiž mnohem snadnější a pohodlnější...
Pro Fis:
OdpovědětVymazatNo ano, přesně o té empatii to je. Zkusil jsem se vcítit do ženský, která celej den sedí někde u kasy, po práci se se musí starat o děti a ještě má k tomu třeba nemohoucí rodiče, o které se stará rovněž. Věř tomu že ta nemá sílu si večer přepnout na ČT2, aby viděla (většinou pozdě večer) nějaký film náročného diváka (můj příklad s Tarkovským) nebo něco podobného. A v její situaci bych tu sílu neměl ani já ani ty. Ta je ráda že vidí na Nově nějakou tu (pro nás) sračku, aby u ní alespoň na chvíli mohla vysadit, a stejně v půlce usne.
Já nemám důvod ji říkat prosťáček jen proto, že říká obrazům Kandinského mazanina.
A navíc někdy člověk může být překvapen, jak se v opravdu kritické životní situaci zachová takovýto prosťáček a jak se zachová tzv. přemýšlivý typ.
Jinak naprosto souhlasím s tvou poslední větou.
Petr
Petře - nechci to tady Františkovi zavalovat nějakými sáhodlouhými úvahami /...ale nakonec - on si začal/, ale na Tvé řádky Ti chci odpovědět.
OdpovědětVymazatJá si nemůžu pomoci - ale pořád moc nechápu, jak souvisí vytíženost člověka s jeho vnímáním světa. Člověk, který se zabývá prostými věcmi ještě zákonitě nemusí být prosťáček...a zpravidla ani nebývá. Žena, jak ji popisuješ ty - může ve všech těch činnostech být přeci šťastná a vnímavá - a učit se i z nich...A naopak např. žena bezdětná ,řekněme výtvarnice, může být ve své podstatě opravdu ten "prosťáček"...
Proč by žena od tří dětí, zaměstnaná domácností se vším všudy , zapojená v pracovním procesu nemohla třeba sledovat náročnější filmy, nebo třeba koncert klasické hudby - naopak možná v ubíjející pravidelnosti - příjemná změna. Což neznamená, že si nepustí třeba seriál na Nově - sledování Novy z lidí nedělá prosťáčky...byl to jen příklad - který byl myšlen spíš obrazně...to je individuální.
Ještě mám jednu otázku - píšeš, že ses zkusil vcítit do té ženy...Jak Ti to šlo?
Já mám děti tři - všechny ještě ve společné domácnosti, mám zaměstnání, které bych duševním nenazvala, domácnost a vše, co s ní souvisí - proto ale přece nejsem prosťáček - jen dělám prosté, opakující se věci...Ty snad více méně děláme všichni. Abych si zachovala duševní zdraví - mám koníčky, na které si teď už čas udělám - už to jde...ale bývaly doby, kdy byly děti malé a čas nebyl - ale ani tehdy jsem nebyla /jen proto, že dělám mnoho věcí stále dokola/ duševní polotovar - alespon v to věřím...
Tak nevím, kde jsi přišel na to - na co bych já měla, či neměla sílu :-)
Ono nejde o to chápat určitý druh umění - ale umět se sám v rámci svých možností učit nové věci a neustrnout. František to dobře napsal v předešlém příspěvku.
No, vidíš - teď jsem se zapovídala a vidím, že se mi za zády směje kupa nádobí, zapomněla jsem na prádlo v pračce...a to jsem ještě slíbila synovi obalit dvě učebnice do třetí třídy :-) Ale vůbec toho času nelituju - ráda jsem se odreagovala psaním těchto řádků...
Fis
Hele Fis, myslím že každej mluvíme trochu o něčem jiném ;)
OdpovědětVymazatJá na příkladu té ženské (klidně to ale může být i chlap) chtěl naznačit určitou beznaděj, odevzdanost, bezvýchodnost, ... nebo jak to ještě nazvat. To vůbec není o jen náročné práci. Tu má dneska kdekdo (aspoň to každej tvrdí;)
Já sebe nekriticky řadím k opaku lidí, o kterých píše František, ale proto ty "druhé" ještě nebudu nazývat prosťáčky, když houby vím, proč jsou takoví.
Pěknej den!
Petr
Petře, myslím že jsi trochu nepozorně četl má slova a teď se stále držíš něčeho co jsem nenapsal. Fistule se ti to snaží vysvětlit, ale ty jsi jakoby zaseklý na svém nepřesném výkladu mých slov.
OdpovědětVymazatTakže budu znovu definovat co jsem myslel a už jednou i vysvětlil pod slovem prosťáček: "Nemyslím tím člověka málo vzdělaného, či preferujícího jiné kulturní hodnoty než já. Je-li u něj vrcholem filmové tvorby Honkongský akční film nemusí být ještě prosťáčkem. Čte-li, pokud vůbec čte, jen Rodokapsy nebo Harlekýnky nemusí být ještě prostáčkem. Atd. atd. Budiž jim přáno. Pokud nebudou svět měřit jen prizmatem bulvárního tisku a TV pořadů a nebudou tomu chtít přizpůsobit i můj svět,tak i ty si nedovolím nazvat prosťáčky.
Bohužel se v nemalé části této společnosti stalo zvykem používat slova umělec a inteligent
jako nadávku na vše co překračuje horizont jejich chápání. Takoví lidé dokáží až agresivně prosazovat svůj pohled na svět. O to hůř, že takoví lidé sedávají i na místech, kde je rozhodovací moc. Viz můj jmenovec - pražský radní pro kulturu. A u takových toto slovo používám jako nejmírnější formu jejich popisu.
Snad jsem to už konečně vysvětlil úplně jasně.
--------------------------------
Ženu, kterou popisuješ jako hypotetický příklad znám. Osobně. Pochází z prostředí, kde alkohol byl na vrchních příčkách hodnot. Ona nepije. Školu dokončila tak, tak a musela rychle do vydělávat práce.Celý život pracovala jako dělnice ve fabrikách či ve chlévě. Dvacet let dělala jen noční u pece v pekárnách. Jako samoživitelka vychovala dvě dcery a dlouhá léta se starala o svou hypochondrickou tetu, jejímž "koníčkem" bylo páchat sebevraždy. Je a bylo toho toho mnohem více. Moje první vzpomínka na ni je ta, jak se se svou dcerou - mou dnešní ženou - hádá o Lermontova a Wolkra.
Máme s mou tchýní často jiný vkus co se týká umění a hlavně literatury, ale prosťáček není a nikdy nebyla. Ačkoliv by, dle tvého výkladu na to měla nárok.
Já zná "prostáčky" i s tituly. Ono to není ani tak o vzdělání, či finanční situaci a jevy s tím spojenými, ale o stavu ducha.
Františku, souhlasím ;)
OdpovědětVymazatByl jsem si vědom, že když jsi psal svou úvahu, měl jsi asi na mysli různé takové ty "svazáky", kteří na nás dnes vykukují z různých míst a s nimiž je neradno se potkat a diskutovat ...
Já jen chtěl naznačit, že můžou být i lidé, kteří by se tvou úvahou mohli cítit dotčeni. Mimochodem právě např. tvou tchýni bych do pojmu prosťáček nerad zahrnoval - to si nerozumíme. Já chtěl na těch svých příkladech ukázat respekt k lidem, které by někdo za prosťáčky mohl považovat.
Ještě k panu radnímu. To asi nebude malej blbec... ale na druhou stranu ta samozřejmost s níž někteří kulturní pracovníci žádají dotace je taky na pováženou. Ale to už je na další diskusi ... :)
Jinak až na tu jednu drobnost naprostý souhlas. Snad si teď rozumíme;)
Petr
Petře naši debatu beru jako přátelské tříbení názorů. Ono je pro mě prospěšné, sednout si nad papír či ke klávesnici a dát myšlenkám formu slov. Nutí mě to zastavit se, definovat co chci sdělit, najít správné formulace a - hlavně vše zkrátit, protože nerad a pomalu píšu...:-)
OdpovědětVymazatDotknout se můžu kohokoliv a čímkoliv - bohužel.
Kdysi jsem na svém WEBu napsal, že návštěvu mé výstavy měli moji blízcí takřka povinnou. Chtěl jsem tím vyjádřit radost, že přijeli aby mi udělali radost, neboť je mé fotografie zase tak moc neoslovují. Ta slova jsem musel smazat protože to část příbuzných vzala jako urážku. Oni to četli tak, že nich dělám veřejně kulturní barbary a velice je to pobouřilo.
Jsem rád, že můžeme v klidu, bez osočování debatovat... i k tomu tento blog je...
Ahoj
Fr.
prostacek, jestli si dobre pamatuje, se muze prelozit =
OdpovědětVymazathypocrite, ignorant, snob...
Taky bych snad jeste dodal,
OdpovědětVymazatze clovek nemusi cist vise uvedene knizky,
nemusi videt vise uvedene filmy,
nemusi diskutovat o vise uvedenych autorech
a porad nemusi byt zarazen do vise uvedene categorie - chudacek, prostacek.... ale naopak muze zit velice uzitecny a tvorivi a znepokojujici (pro urcite lidi, chudacky) zivot, plne naplnujici a hodnotny. To nema praktycky (muj nazor) co delat s intelektem cloveka, vetsinou jo. Nekdy mam dojem ze moje kocour zije plnejsi a vnimavejsi zivot nez vetsina lidi.
(plati to taky naopak, muze splnovat tyhle podminky, a porad muze byt prostacek)
Rudy, to s tebou souhlasím. Jen nechci aby mi tito lidé svou většinou vnucovali svůj jednoduchý pohled na svět. A to oni rádi dělávají. Já jsem pro heslo, žít a nechat žít. Nenutím člověka majícího rád dechovku poslouchat folk či Bacha. Proč mě nutí on tu dechovku poslouchat , tím, že ji pustí tak, aby ji slyšet museli všichni v okolí několika set metrů? To jen jako příklad.
OdpovědětVymazatJá nikoho nenutím se sebevzdělávat a vnímat svět jako já. Je to jeho volba. Ale taky se nebudu omlouvat, za to, že nejsem jako oni...:-)
Tak to se Franto budes muset prestehovat do USA, tady naproti mne je barak na prodej, a je to ted pomerne levne.
OdpovědětVymazatByl tady pred par lety muj tchan, s PRAHY, to zduraznuju, protoze to uz je podle nich zaruka na nejakej credit, ja su jenom z Brna, a po depade , jak se s lidma co jsou "odlisny" ma zachazet,jsem usoudil, ze je to predem prohranej boj.Byli to jen neviny osoby ktery videl okolo sebe, mne do toho ze slusnosti nepocital (pribuznej), i kdyz moje vzereni mu moc nesedelo do jeho meritek o normalnosti.
Ja vlstne ani nejsu pribuzne, jak mne moje tchyne upozornila, jsu jen neprimi pribuzny, coz znamena ze it just hapend ( se nejak stalo)ze jsu otec jejich vnoucat. Jsou to velice sporadani lide, slusni, chodi na koncerty, ctou knizky, dokonce kdyz jsem schvalne pustil dvoraka, co to snima udela tak se zaradovali , asi to znaji z "rozhlasu po drate". Typicti Prazsti snoby.
Ale stakovimi priklady muzeme jit on and on for ever, bude to pro a proti, takovi uz jsou lide, jaks je nazval , a myslim ze to cas nejak viresi, a oni budou muset trpet nasi spolecnost.
Jak uz jsem se zminil, tady v tehle zemi kde ziju, to neni zdaleka idealni, ale kdyz to srovnavam s jinymi moznostmi, tak ten rozdil to posune do realitne idealni spolecnost.
Je to vlidech, muze rikat kazdy co chce, je to v narodu, kde se to vivinulo za dlouha leta, nebo to tam bylo odjakziva, a pomaly to mizi. jsou to lidi, kteri nedokazi , bez pretvarky, projit okolo bez zlomyslne poznamky,bez toho aby aspon trosku mohly pichnout, a zranit.
Podivej se na mlade, v tech foto server. Vystavuji vsechny mozny obrazky nespadajici do zadne moji kategorie o art, ale pak se zastavi u opravdu dobre fotky, a ne ze se jen podivaji, a ponauci, nebo reknou hmm, je to neco jineho, neni to muj vkus a jdou dal, ne oni musi napsat velice dulezite, pomahajici komenty, jako "to je pro mne 0", nebo to "neni vubec pro mne nic". Ja jim za to nekdy dekuju, i kdyz to neni u me fotky, ze ocenuji to, ze si vzali ten cas to otevrit , a napsat velice prispivajici koment, jak je to dulezite pro autora vedet, ze se to nelibi, presne jim.
Coz je rozcili jeste vic, a pisou mi visvetleni.Ale ja se nevmesuji, to je jen velice zridka.
Je zajimave, ze zase tady, je tak mala odezva od lidi, ze se jejich nazor praktycky nikdy nedovis, je to soukromne.
Ja mam mnoho pratel, mezi nima moje sousedy, puvodem taliani(narozeni v NYC, litlle italy ), je to bratr a sestra, on je 96let, a ona 89, jsou velice inteligentni sobe vzdelani, streetsmart lide, z kteryma se muzes bavi o cokoliv, nevidis v nich zadnou senilitu ktera se objevuje u starsich lidi,
vyborne vari,kdyz moje zena jede z deckama do Ceskoslovenska, tak tam musim chodit na veceri. A kdyz mam nejaky, jakykoliv problem, tak jsou to oni, s kteryma o tom mluvim, a oni jsou pro mne idealni predstava o nezavislem svobodnem cloveku co uznava druhe, bere je jak sobe rovne...........
to je nekonecna debata, asi je lepsi jit na pivo, nebo si sednout ke mne za barak, a probirat to. Doufam ze nikoho neurazim, jsou to jen moje nazory a zkusenosti, kdyz pisu nesmysli, tak mne dejte vedet, a ja toho necham.