
Velice nerad ve svém volnu navštěvuji nákupní centra. Možná i proto, že v jednom z nich pracuji.
Tentokrát jsem udělal vyjímku a jedno z nich navštívil cíleně. Ne, že bych neodolal lákavým slevám jako účastníci komedie Český sen. Já jsem tam vyrazil za fotografii. Tedy lépe řečeno za FOTOGRAFIÍ.
Pánové a dámy kunsthistorici snad prominou, ale já si soukromně dovolím přirovnat dílo Františka Dostála k fotografiím H.C. Bressona. Nechci se pasovat do role znalce děl obou zmíněných pánů. Přesto tu vidím mnoho styčných bodů. Hlavně sounáležitost autorů s fotografovanými lidmi, vyjadřují že jsme jedna veliká lidská rodina. Navíc u děl obou fotografů, mívám pocit, jako bych četl některou z knih Bohumila Hrabala.

Amatér…
Kolikrát jsem četl pod fotografií jako omluvu autora: "Jsem jen amatér. Nejsem žádný profík."
A tak se pod toto slovo schovává neschopnost a neochota učit se a naučit základy řemesla.
Moderní fotoaparát dnes většinou sám zaostří a najde optimální expozici. Co na tom, našemu synkovi či strnule stojící tetičce chybí prsty na ruce a z hlavy roste strom. Co na tom, že v ostrém slunci mají z očí tmavou díru a z čela přepálený bílý flek. Co na tom, že fotka je bez myšlenky a invence. Autor je přece amatér a má taky NÁROK na své místo na uměleckém nebi a s tím spojenou pochvalu a ocenění ostatních.
My - co si už více pamatujeme, víme co byl časopis Mladý svět. Myslím, že tam jsem se s fotografiemi Františka Dostála setkal poprvé. Nekvalitní tisk na nekvalitním papíru, ale FOTKY! Po čase se pro mě jméno tohoto autora stalo pojmem.

A tak se nedivte, že když slyším Amatér jen jako omluvu na nekvalitu a šunt, začnu hledat sekeru a špalek…
Výstava Letní lidé Františka Dostála v obchodním centru Nový Smíchov končí již 26.8.08.
Žádné komentáře:
Okomentovat