Tichý Miro Tichý

Fenomén zvaný fotografie má mnoho podob. I pokud si odmyslíme pro zjednodušení čistě dokumentační a popisnou úlohu fotografie a budeme se snažit věnovat jen její tvůrčí části, můžeme se nám stát, že zabloudíme v rozmanitosti jejich cest.

Ty se různě rozcházejí, kříží zde i v nekonečnu, proplétají až do gordických uzlů, slučují a zase štěpí, někdy i zdánlivě popírají, aby z tohoto domnělého „rozporu“ syntetizovaly další možné cesty a stezičky tvorby. Jen málo z lidí je asi schopný to vše vidět jako celek a zároveň umět vychutnat každý detail této směsi. A tak máme své preference. A občas si z těch preferencí umíme vykovat klapky na oči, které nám nedovolí otevřít oči do široka a podívat se na svět i pod jiným úhlem pohledu.

Jak jsem potkal v liberecké galerii fotografa L.P.  

Jsou lidé, kteří budou sebejistě tvrdit, že to, co tvoří Miro Tichý, už není fotografie a není k tomu ani zapotřebí fotoaparát. Ale můžu je ubezpečit o tom, že Mirek vlastní Nikon D300 a nepoužívá ho jen jako znak příslušnosti k fotografům.

Nevím jestli má Jablonecký Miro Tichý, krom jména, něco společného s jeho momentálně "proslaveným" jmenovcem z moravského Kyjova, ale způsob toho co dělají je velmi odlišný. Jeho práce mají blíže ke grafikám jiného slavného Tichého - a to Františka.  

Publikovat příspěvek

...jsi jen jediná...

Ano, obraz zachycený na čip jeho fotopřístroje sofistikovaně dál zpracovává a upravuje tak, aby dosáhl velmi výrazné grafické zkratky, kdy vše nepodstatné musí pryč.

...minuli jsme se ve snu... 

Zatímco Mirek osobně působí spíše nenápadně a jeho příchod do místnosti nebudí velikou pozornost, jeho fotografiky působí právě naopak. Jsou nápaditě výrazné a strhávají na sebe pozornost, i byť jen nahodilých kolemjdoucích. 

...variace na české středohoří...

Decentně laděné a přitom výrazné barvy, jasné až konturově strohé linie nevedou diváka za ručičku po důvěrně známých cestičkách, ale nutí ho ke spolupráci. Autor svůj kus práce odvedl a teď už záleží na divákově empatii a ochotě jít nad úroveň pouhé pasívní konzumace obrazu.

…když mizí aleje…

Měl jsem možnost Mirkovy fotografiky vidět už několikrát na vlastní oči a tu poslední zde prezentovanou, díky jeho laskavosti, dokonce vlastním. WEBové prezentace překonávají bariéry vzdáleností i času, ale osobní kontakt s dílem a dokonce s tvůrcem toho díla nenahradí. Takže pokud vám nebude stačit toto letmé setkání s Mirem Tichým zde, mnohem více jeho prací najdete na PHOTOEXTRACTU.

Ale úplně nejlepší bude, když navštívíte některou z akcí velmi agilního fotoklubu Balvan z Jablonce nad Nisou, jehož je Mirek aktivním členem a tam se s jeho díly seznámíte osobně.