pátek 10. dubna 2009

Dopisy bez podpisu...

Nikdy jsem neměl rád anonymy.
Možná je to tím, že jsem nikdy nevynikal velikou statečností. Nedokáži si sám sebe představit, jak stojím na barikádách s dívám se zblízka do hlavní nepřátel. Nebo je pro mě asi nemyslitelné, že bych skákal z mostu zachraňovat tonoucího či vbíhal do hořícího domu, nedbaje na žár z padajících trámů...
o trpaslíkovi co (ve svých očích) vyrostl.

A co bych si už vůbec nedovedl představit je, byť jen myšlenka na to, že bych napsal nějaký anonym a ten vypustil do světa. Nějaký ten dopis bez podpisu, přátelské upozornění, poukázání na podezřelé chování či plivnutí pod něčí fotografii.
Protože každý, kdo má jen kousek cti v duši si za svými slovy stojí a nese si za ně i následky. Jen zbabělec křičí ukrytý v davu podobných a doufá, že dosáhne svých cílů nepoznám, neriskujíc vlastní kůži.
Mám strach, že by mě má vlastní hanba zfackovala a stud donutil najít si tu správnou osiku.
Mám strach být zbabělcem. Protože bych se nemohl sám sobě podívat do očí.

Nikdy jsem nevynikal velikou statečností.
Nikdy jsem neměl rád anonymy...

9 komentářů:

  1. Franto, umíš přetavit každou zkušenost, událost, setkání s tupostí nebo čímkoliv jiným podobně hnusným ve zlato, což je další věc, které si na Tobě cením a která je mi velmi blízká. Eva S. (Neumim tu bejt jinak než anonymně, což je trochu paradox:-))).

    OdpovědětVymazat
  2. Přesto jsi nezapomněla na podpis a to je hlavní :-)

    To víš, sedím teď doma a nemám s kým žvanit (sleduji,že mi ta pusa jede čím dál tím více) a tak musím psát...:)

    OdpovědětVymazat
  3. Jako už poněkolikáté musím napsat, že mi mluvíš z duše (-: Resp. umíš písmenky vyjádřit něco, co cítím podobně, ale neuměla bych to tak napsat.. S anonymy se občas v práci potkávám, někdy to jsou dopisy závistivých..no, nazvu je spoluobčanů, kterým vadí že soused je toršku šikovnější, bohatší, chytřejší apod....ale někdy to jsou takové prosby o pomoc.. Zoufalí lidé, kterým někdo ubližuje prosí o pomoc, ale neumějí o ni požádat napřímo, mají strach, že kdyby se prozdradili, že by trpěli ještě víc... Proto dovedu anonymní pisatele i pochopit.. Ale sama za sebe bych to nedělala.. Párkrát se mi stalo, že jsem šla "s kůží na trh" a dopadlo to většinou dobře a měla jsme dobrý pocit, že jsem se uměla sama za sebe, druhé postavit.. Jé, koukám, že jsem také hodně užvaněná ((-: Měj se hezky, příjemné Velikonoce! Štěpánka Burešová

    OdpovědětVymazat
  4. Díky Štěpánko. Já jsem se s anonymitou setkal mockrát. Ať jako jeden z OF kolem roku 1990, tak později když jsem se angažoval v odborech. Moc lidí bylo "statečných" jen do té doby, než jsem po nich chtěl jejich podpis pod tvrzení, které říkali. A v absolutní většině případů po téhle žádosti ztratili okamžitě zájem o řešení těch "děsivých problémů", které na mě do té doby hulákali.

    Protože oni chtěli jen smetanu, ale nebezpečí, že je přitom kráva kopne, to chtěli nechat na jiných. Nejsou,přece blbí... a to teď píšu o lidech, kterým bylo fakt ubližováno.
    Anonymové co udávají, pomlouvají či špiní...to je další, ještě horší sorta...

    Taky ti přeji hezké svátky...:)

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Františku, anonymů je spousta.. viz zrovna včera komentář jistého "R R" bez fotek a vyplněného profilu u mé fotografie "Odchod III". Uvažuji, že v poslední době se míchá hromada faktorů, které živí podhoubí plísně, která prorůstá společnost. Malost - daná mimo jiné mediálně šířenou oslavnou písní na cokoliv, co postrádá ducha..ostatně jak jinak, chceme-li ovládat národ bezmozků, Neopodstatněné sebevědomí - důsledek nepochopeného učení o nutnosti zdravé sebedůvěry, Internet - umožňující trpaslíkům škodit ze zálohy a v neposlední řadě marketingová masírka a la kupte si zrcadlo a je z vás H.C.B. ... Rostoucí hořkost v Tvých ústech velice dobře chápu, i mě čím dál častěji nutí mávnout rukou a raději zvýšit intenzitu práce na sobě sama, než se opatrně rozhlížet, abych nějakého trpaslíka nezašlápl..oni totiž při došlápnutí kousnou a vypustí jedovatou slinu, která člověka zbytečně otráví.. Ale dost pláče, přeji pěkný den, nejlépe venku na slunci ;) Petr Garský

    OdpovědětVymazat
  6. Františku...hezky jsi to napsal...Statečnost není vidět, někdy zůstává skrytá, někdy si jí ani člověk sám neuvědomuje...Neřekla bych, že nevynikáš velkou statečností - někdy je statečné jen napsat pár upřímných slov :-)

    Fistule - vl. jménem Jarmila Kacarová :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Petře - a i když nekousnou, tak zůstanou nalepení na botě a je to k nerozeznání od psího...
    ...máš pravdu. Nenechat se jimi otrávit je to nejdůležitější.

    Děkuji

    OdpovědětVymazat
  8. Jarko, díky. Doufám, že to vyjde (zatím to vypadá dobře) a zítra si popovídáme...:)

    OdpovědětVymazat
  9. Tak jsem byl poprvé "donucen" vymazat komentář. Ale pod článkem o anonymech mít odkaz na pornostránky... nejsem puritán, ale vše má své místo...

    OdpovědětVymazat